Svatební cesta 2013
17.8.2013
Stalo se již malou tradicí každoročně uspořádat rodinné putování pod hlavičkou "svatební cesty".
Letos byla již třetí, vedla z Broumova do Náchoda a účastnili jsme se v plném počtu - poprve i s Háňou.
V kostce - počasí vyšlo superiózně (nebylo až tak horko jako minulé týdny, pršelo nám jednou 2 minutky), ušli jsme dokupy 72,5 km, jediný puchýř se udělal poslední den Anežce (už je holt "velká holka").
Cesty byly různorodé:
Ubytování bylo také různorodé - statek, turistická ubytovna, penzion, stará zámecká budova, budova internátu až super hotel (ovšem v ceně běžného penzionu - Hotel Prajzko Hronov můžeme plně doporučit):
Vše začalo v pátek 9.8. cestou vlakem do Broumova. Po návštěvě cukrárny jsme sedli na autobus a převezli se do výchozího bodu našeho putování do Božanova. Tady jsme měli první nocování - na statku Arkáda, kde si děti mohly krmit ovečky kousky rohlíků a zajezdit si na poníkovi.
Naše cesta začala - jak jsme později zjistili - nejdelší trasou. Z Božanova do Police nad Metují to bylo 17 km.
Když jsme přicházeli do Police, šli jsme kolem úžasného bazénu. A tak jsme se rozhodli, že zítřek přeonačíme - že si zajdeme na ten bazén a odpoledne se svezeme do Teplic nad Metují autobusem. Proč ne? Proč bychom se jenom někam trmáceli? A tak jsme to tak udělali a stálo to za to. :-)
V Teplicích nad Metují na nás čekal pěkný penzion Metuje, kde měli uvnitř parádní trampolínu!
Ráno jsme pak vyrazili směrem na Teplické skály. Ty jsme měli projít a pokračovat po žluté do Adršpachu. Jenže žlutá byla nečekaně uzavřena (opravovala se), a tak jsem opět upravili plán a do Adršpachu se svezli místní lokálkou. Tak jsme si aspoň zahodili v penzionu Zámecká batohy a mohli krásné Adršpašské skály absolvovat bez zátěže.
Tahle škvíra ve skále je "Myší díra" - tam jít s batohama, tak neprojdem...
V pozadí je vidět celý blok Adršpašských skal. Moc hezké.
Následující den již se naše cesta překulila v druhou tématickou část, pokud bychom jako první brali "skály". Ta druhá část byla - jak jinak - "bunkry".
Z Adršpachu jsme se dle plánu kousek svezli vláčkem do Radvanic a pak přes rozhlednu Žaltman ťapali až do Malých Svatoňovic. Tam se nám moc líbilo ubytování na internátě Střední soukromé školy ochrany osob a majetku neboli nověji Bezpečnostní akademie nebo jak. Za zmínku stojí i dobrá večeře v místní restauraci Salamandr.
Chata Čepelka v Jestřebích horách překvapila obřími a výtečnými borůvkovými knedlíky! Jinak bylo po cestě hromady malin a ostružin.
Po cestě k rozhledně nás chytila dvouminutová přeháňka - než jsme vybalili pláštěny, bylo po dešti... Ale z rozhledny ještě bylo o kousek dál vidět, jak padá obloha...
A tady už nahoře na jednom z řopíků:
Parádní odpočivadlo na Bílém kameni. Tady by mohlo lít jako z konve a i oheň by šel udělat... Palec nahoru.
Ráno nás autobus vyvezl do Odolova, odkud jsme vyrazili po linii velkých bunkrů a malých řopíků na druhou nejdelší trasu našeho putování - do Hronova (16 km).
Po skvělé večeři a noci v nádherném hotelu Prajzko v Hronově nás už čekalo poslední ťapání směr Náchod s přískokem do armyshopu.cz, jehož vzorková prodejna byla přímo na naší trase.
A pak už jsme v Náchodě nasedli do vlaku a ve zdraví a pohodě jsme někdy kolem půl desáté večer dorazili domů.
Na prcky čekala doma za výdrž a statečnost velká odměna - opravdické airsoftové zbraně! Takže pozor na ně! :-)
Byla to krásné, bylo to milé a příští rok vyrazíme zase - v předběžném plánu je tentokrát Vysočina. Vysočino, těš se! :-)