Nejsou kozy jako kozy :-)
23.11.2011
Minulý týden jsme využili svátku a ředitelského volna u Háni ve škole a vyrazili na 4 dny do Olomouce...
Kromě řady návštěv (čímž všechny zdravíme a ještě jednou děkujeme za všechno pohostinství) jsme dětem slíbili, že když nebudou padat trakaře, pojedeme do ZOO. A nepadaly, takže jsme v sobotu po obědě vyrazili. Koukali jsme, jak se celý areál postupně vylepšuje. Byli jsme tam asi od tří do pěti a úžasné bylo to, že jsme tam byli skoro sami, což se hned tak nestane. Viděli jsme zblízka opičky, hrošíky, rybičky, kačky, žirafy, hady, lvy (lvice dávala dětem pusinky přes sklo), dokonce klokanici s malým klokánkem (samozřejmě Ruem - pro znalé Medvíka Pú), který se pořád snažil vylézt ven, až opravdu vylezl a pohopsával si na vratkých tlapách...
Ovšem největší zážitek byly kozy. Na kozy se těšil obzvláště Jeník. To pořád volal "budou kozy" :-), až tedy byly... Táta s prckama vlezl za kozama do ohrady, Háňa byla zásobovací základna v bezpečí za ohradou. Dokud táta neměl v ruce krmení (místo granulí se jim nově dávají jakési kukuřičné kuličky), tak byly kozy v klídku. Jakmile ale uviděly sáček, mohly se zbláznit, aby něco urvaly. Tátovi kopýtkama zneuctily jeho parádní bundu... Anežka se v tu chvíli schovávala tátovi za nohu, Jeník naopak statečně pobíhal mezi kozama a hladil je a dělal jim tuli tuli...
Odcházeli jsme už za tmy, vyprovázelo nás vytí vlků a i když nebylo nejtepleji, nám teplo bylo a ta procházka stála za to. Můžeme doporučit. :-)